SVOBODA

PODSTATA: volnost myšlení, jednání, chování, bez omezení

NAŠE DOPORUČENÍ:

NAŠE SVOBODA JE PODSTANÁ SOUČÁST NAŠEHO ŠTĚSTÍ. ŽÍT BEZ STRACHU, BEZ NAŠTVÁNÍ, JE KRÁSNÉ..., ALE POUZE VE SPOJENÍ SE ZODPOVĚDNOSTÍ A S RESPEKTEM K ZÁKONITOSTI.

 je velmi důležité sjednotit si pojem a význam slova SVOBODA.

Svoboda neznamená, že mám právo dělat bezohledně cokoliv.

Svoboda je zavádějící pro mnoho bytostí v období přechodu z dítěte do dospělého. Mnoho lidí si myslí, že svoboda znamená dělat to, co chci nebo nedělat, když se mi nechce, a to cokoliv, kdekoliv, kdykoliv a bez ohledu na ostatní nebo na okolnosti nebo na Zákonitost. A toto NENÍ VŮBEC VHODNÉ. Svoboda má vždy růst současně se zodpovědností, a to je jeden z nejdůležitějších úkolů výchovy.

Je vhodné, aby osoby, které nás obklopují, si uvědomili, že vše, co děláme, má respektovat VÝMĚNU (LÁSKU) a celkově Zákonitost. Jinak nám nebude v životě dobře.

Svoboda má své hranice:

Naše svoboda končí tam, kde začíná svoboda ostatních.

Neboli filtr LÁSKY: NEDĚLEJ DRUHÉMU, CO SI NEPŘEJEŠ, ABY TI DRUHÝ DĚLAL.

A když sami nerespektujeme svobodu ostatních, tak vlastně souhlasíme s tím, že ostatní nemusí respektovat naši svobodu. Není vždy jednoduché najít hranice, ale s dobrou vůlí, s přemýšlením, s vhodnými dohodami a s respektem, jsme schopni je nastavit přijatelně. To je spojeno i s naším životním prostorem. Ale brát si něco bez výměny (například v obchodě bez zaplacení) se nazývá krádež. Naše svoboda neznamená krást. To je proti Zákonitosti.

A nerespektování této Zákonitosti vede často k neshodám mezi lidmi. Například v zaměstnání, kde někteří nerespektují dohody z hlediska práce (kvantitativní nebo kvalitativní), kterou pak kolegové potřebují "dohánět".

Nebo u domácích prací, u péče o děti, atd... To, co neudělá jeden, musí udělat druhý. Svoboda neznamená, že nic neděláme a žijeme jako lenoši nebo, že všichni dělají jen to, co chci já. Naopak, přeji-li si žít svobodně, je třeba, abych respektoval Zákonitost.

Hranice naší svobody jsou na různých úrovních:

  • Zákony přírody, tj. vesmíru = Zákonitost
  • Práva a povinnosti dané zákony
  • Dohody a zvyky
  • Vhodné chování
  • Respekt
  • Vlastní vnímání a hodnoty
  • Z hlediska osudu je dobré pochopit a přijmout, že máme limitovanou svobodu, a našemu osudu = to, co se máme naučit, pochopit a respektovat ... nemůžeme utéct, nemůžeme jej změnit (pouze, když dojdeme k pochopení a respektujeme dané oblasti).
  • Není možné, aby si kdokoliv dělal cokoliv, aby si každý dělal, co chce

Samozřejmě není žádoucí, abychom sami sobě omezovali svobodu. Například strachem, obavami, nedůsledností,... Máme naprostou svobodu myšlení: můžeme si myslet cokoliv. Filtry Moudrosti a LÁSKY nám nabízí vhodné hranice naší svobody vůči ostatním. Není možné říkat a dělat cokoliv. Naše svoboda má být vždy spojena s naší zodpovědností.         A toto je jeden z nejobtížnějších aspektů výchovy dorůstajících dětí.

Dospívající často vnímají svobodu jako dělat si cokoliv, zkoušet všechno možné, vhodné i nevhodné, jak chtějí (málokdy jak si přejeme) bez hranic, pouze "užívat si" bez zodpovědnosti, bez ochrany, bez svědomí, bez respektu ...

Rodiče často přebírají zodpovědnost za své děti, a to na základě vlastních zkušeností, neboť toho viděli, četli nebo slyšeli mnohem víc nevhodného, než jejich děti. Pak často dochází k neshodám či konfliktům mezi rodiči a dospívajícími.

ANO, rodiče si často přejí (chtějí), aby jejich potomci neměli v životě problémy, ale je třeba si uvědomit, že ani děti, ani nikdo jiný neuteče svému osudu. Nepodaří se nám nikoho ohlídat, a když někdo bude chtít něco vyzkoušet, tak si najde čas a prostor, aby to vyzkoušel.

Co můžeme jako rodiče pro děti nebo přátelé pro ostatní, ... udělat, je předat zkušenosti, vysvětlit zodpovědnost, předávat vhodné hodnoty a nabídnout vysvětlení Zákonitosti a filtrů včetně uvědomění o vlastní zodpovědnosti a naučit je žít v LÁSCE ...

Co můžeme udělat pro naše děti:

  • diskutovat s nimi o hodnotách,
  • vysvětlovat
  • vést je k pochopení, že jak si ustelou, tak si lehnou,
  • předat co nejrychleji zodpovědnost za život jim samým
  • vysvětlit jim, pro koho se učí,
  • jaké jsou výhody toho, když si sami najdou své povolání (vyučení nebo studium)
  • ...

I předávání svobody je potřeba naplánovat a dohodnout. Je vhodné odsouhlasit postupný vývoj, aby i dítě vědělo, že se jeho svoboda rozšiřuje, a to za určitých podmínek, kdy bude dostávat kapesné a bude možnost ho navýšit, pokud například udělá něco navíc (utře nádobí, vyčistí boty rodičům, uklidí nádobí,...) Jinak řečeno:

Je dobré vytvořit dohodu, která umožní, aby si dospívající uvědomil:

  • že nic se nedělá samo,
  • že má zodpovědnost za své kapesné (alespoň částečnou a že jeho zodpovědná aktivita mu umožní mít více peněz a něco si dopřát, ...)
  • hodnotu věcí
  • že je třeba respektovat práci ostatních
  • svoji vděčnost

Je vhodné se dohodnout a umožnit dospívajícím, aby si vytvořili vizi, že se jejich svoboda postupně rozšiřuje a bude rozšiřovat. Například:

  • ohledně času, kdy se chodí spát - je mnoho možností a je to na vaší dohodě. Například: každých x měsíců může být vzhůru o x minut déle. A když má dobré výsledky, tak + 5 minut a když ne, tak - 5 minut,
  • když máte sourozence s různým věkem, vysvětlit všem dětem, že mají stejná práva a společná pravidla, ale u mladších je zohledněn věkový rozdíl a až dorostou do stejného věku = stejná pravidla.
  • u kapesného
  • u výběru stravy
  • ohledně oblečení
  • u aktivit
  • je možné se i vsadit. Například, že když dospívající nebude kouřit nebo brát drogy nebo něco jiného do věku x let, tak dostane speciální odměnu ...

Umění spočívá v tom, aby dorůstající měli stálý pocit, že se jejich svoboda rozšiřuje a zároveň přebírali vlastní zodpovědnost.

Nezapomeňme, že dospělost = svoboda a zodpovědnost.

I v "demokratických" společnostech jsme zodpovědní za naši svobodu. Vyjadřujeme naši svobodu při volbách hlasováním, a případně náš nesouhlas demonstrací, referendem, manifestací, na které máme svobodné právo v demokratických státech. Příkladem byl a bude Mahátma Gándhí

ANO, DOPŘEJTE SOBĚ I VŠEM OSTATNÍM SVOBODU SE ZODPOVĚDNOSTÍ A S RESPEKTOVÁNÍM ZÁKONITOSTI   A OSTATNÍCH.