KOMUNIKOVAT

PODSTATA: komunikace - výměna vědomých i podvědomých názorů, myšlenek, informací, gest, grimas, energií,...

NAŠE DOPORUČENÍ:

VHODNÁ KOMUNIKACE JE NEZBYTNÁ PRO KRÁSNÉ SOUŽITÍ V LÁSCE, PRO NÁŠ VÝVOJ, K PŘEDÁVÁNÍ ZKUŠENOSTÍ, INFORMACÍ, MYŠLENEK a NÁZORŮ, PRO VZÁJEMNOU POMOC, PRO SOUČINNOSTA PRO VŠE CO NÁS NA NAŠÍ CESTĚ OBOHACUJE.

KOMUNIKACE MÁ MNOHO RŮZNÝCH ASPEKTŮ A DRUHŮ. PRINCIP KOMUNIKACE SPOČÍVÁ V PŘIJÍMÁNÍVYDÁVÁNÍ / VYSÍLÁNÍ RŮZNÝCH ENERGIÍ, KTERÉ JSOU SPOJENY S NAŠIMI SMYLY A SCHOPNOSTMI VČETNĚ ŠESTÉHO SMYSLU INTUICE, NAŠEHO SRDCE, NAŠICH CTNOSTÍ, ...

Rozlišujeme dvě úrovně komunikace:

  • Vědomá komunikace: to, co projde naší energetickou strukturou a následně naším mozkem
  • Podvědomá komunikace: to, co projde pouze naší energetickou strukturou, ale už neprojde mozkem.

A k tomu, abychom si informaci uvědomili je nezbytné, aby prošla našim mozkem.

Naší komunikaci vždy ovlivňuje naše vnitřní nastavení v našich energetických strukturách a to jak při přijímání tak i při vysílání informací. Naše vnitřní nastavení je propojeno s tím:

  • jak a kde máme čisté nebo zanesené body a plány na naší energetické struktuře
  • čemu věříme
  • ...

Například, když někdo používá energii chtění, tak je možné, že jeho komunikace nebude klidná, naopak se bude vnucovat, reagovat naštvaně, atd a nastřádané, tedy zadržované nevhodné emoce se budou manifestovat v jeho komunikaci :slovo, tón, síla, frekvence, gesta, mimika, ...

Proces jakéhokoliv vyjadřování má vždy stejný postup: První je myšlenka, následuje slovo (může být vynecháno) a pak následuje jednání. A je vždy vhodné, aby myšlenka prošla filtrem LÁSKY, slovo filtrem Moudrosti a jednání filtrem LÁSKY.

Typy komunikace spojené s našimi smysly:

  • Verbální (sluch a řeč)
  • Vizuální (zrak)
  • Dotykovou (cit)
  • Vůně / zápach (čich)
  • Energetická / Myšlenková (vysílání našich myšlenek, přání, chtění, citů, pocitů, ...)
  • Intuicí / vnímáním

V komunikaci záleží na všem v každé z výše uvedených oblastí. A často má podvědomá část (strachy, zloby, ...) silnější vliv, než si myslíme.

Je důležité uvědomit si, že je mnoho možností, proč může dojít k nedorozumění při verbální části komunikace. Komunikace má několik etap během kterých může dojít k nevhodnému vysílání, přijímání nebo vysílání i přijímání. Každá z následujících etap nebo předáváním mezi etapami se ne vždy plně podaří, neboť záleží na:

A) Etapách vysílání:

  • jakou myšlenku, argument, fakt, pocit, ... si přejeme vyjádřit,
  • jak ji zformulujeme v našem mozku, jaká slova vybereme, aby je druhý správně pochopil (nepodceňujme vliv našeho podvědomí, našich zanesených bodů v energetické struktuře),
  • jaké vlastní případné emoce se promítnou do projevu,
  • jak ji vyjádříme slovně a jaká slova použijeme,
  • jaký tón a frekvenci hlasu použijeme,
  • jakou mimiku nebo gesta přidáme nebo nepřidáme do komunikace.

B) Etapách příjímání:

  • co slyšíme nebo jsme ochotni slyšet a registrovat
  • jakou interpretaci dáme slovům dle našich vlastních energetických struktur
  • jak pochopíme / interpretujeme a přijmeme to, co si tím autor přál vyjádřit
  • jak reagujeme při příjmu vedlejších informací (mimika, gesta, ...)
  • jak zpracujeme informaci a co s ní uděláme (jak se k tomu postavíme s tím, čemu věříme, s našimi hodnotami a s našimi procesy myšlení
  • naše případná reakce

A při každé z těchto etap může dojít k záměně, k nevhodnému zpracování nebo vyjadřování či pochopení.

PROTO JE VHODNÉ VZÁJEMNĚ SI VYSVĚTLIT, CO JSME SI PŘÁLI VYJÁDŘIT, ABY NEDOŠLO K NEDOROZUMĚNÍ, HÁDCE nebo jinému nevhodnému důsledku. Když komunikujeme a sdělujeme informaci, je důležité vnímat reakce toho kdo přijímá a přizpůsobit naší komunikaci tomu, co a jak může vnímatA to je také velmi důležité ve výchově dětí.

K TOMU, ABYCHOM SI NĚCO UVĚDOMILI, SI POTŘEBUJEME ZAPSAT PŘÍMOU ZKUŠENOST DO NAŠICH ENERGETICKÝCH VRSTEV.

Příklad: Kolik rodičů opakuje malým dětem: „nesahej na to, pálí to". Je možné, že dítě slovu „nesahej" ještě rozumí. Pouze dokud dítě vlastní zkušenost nemá a nezapsalo si ji, tak nerozumí tomu, co znamená slovo „pálí".. A děti jsou přirozeně zvědavé. Jsou zde, aby se učily, sbíraly nová poznání a nové zkušenosti. Jak tedy na to? Jednoduše. Zapalte svíčku a ukažte dítěti, jak se přibližuje prst k plamenu svíčky. A nechte dítě přiblížit prstíček. Jakmile dítě přirozeně ucukne zpět, tak je vhodné vysvětlit mu, že to, co cítil, je pálí. Pak již nepotřebujete opakovat x krát tuto větu, ale pouze provázat slovo pálí s jinými pálícími předměty.

Analogicky se toto děje v mnoha diskuzích a konverzacích, kde buď zúčastnění nemají stejnou definici slova, nebo jejich hodnoty, cíle, zkušenosti, ... jsou odlišné.

Možnosti verbální komunikace jsou:

  • A) Tvrzení, vyjadřování názorů, náhledů, ... Když něco tvrdíme, tak je to spojené s tím, čemu věříme a s našimi procesy myšlení. Jsou-li 2, kteří mají opačné tvrzení, tak vzniká hádka. Jeden tvrdí „já mám Pravdu - a druhý tvrdí: „ne, já mám Pravdu".                                                                                               Příklad: První tvrdí: Hruška je lepší než jablko. Druhý tvrdí: Jablko je lepší než hruška. Základní otázka je, zda je vůbec toto tvrzení možné? A nebylo by lepší vyjádřit se: Hruška mi chutná více než jablko. nebo Mám radši hrušku než jablko. Jablko mi chutná více než hruška. nebo Mám radši jablko než hrušku. A tím se dostáváme velmi rychle k tomu, co chutná někomu jinému a nebudeme se dohadovat, co je lepší. Každý má právo na vlastní variace chutí, vkusu, atd.
  •  B) Ptát se = klást otázky. Což znamená, že usměrňujeme diskuzi a necháme ji plynout.

Jaký je rozdíl mezi tím, když si stojíme za konkrétním tvrzením a tím, když klademe otázky? S konkrétním tvrzením můžeme vyvolat u druhého reakci, která souvislosti s jeho nastavenými cíli. A pokud se bude prát o moc nebo o pravdu, ... tak se bude automaticky stavět do pozice obrany svého názoru. A kupodivu, když měníme plány myšlení (analogické a deduktivní), tak můžeme ospravedlnit cokoliv. Pořekadlo, „kdo chce psa bít, hůl si vždy najde", nám říká, že když si chceme něco odůvodnit, tak můžeme použít i nevhodný argument (= nevhodnou hypotézu). Ale když začneme používat filtry (Moudrosti a LÁSKY, princip projekce, ...), tak je možné, že se podaří odstranit i nevhodné argumenty.

Když klademe otázky, tak umožníme druhému, aby například doplnil a vysvětlil svůj názor nebo ho i na základě vlastních vysvětlení vylepšil. Vhodná otázka může dovést druhého k tomu, aby si uvědomil, že jeho myšlenka není ta nejvhodnější. Pravděpodobně každý zažil, jak jsme se na základě vhodné otázky dostali do „úzkých" a přijali vhodné argumenty druhého.

Je mnoho dalších aspektů komunikace, které je vhodné respektovat a používat, jako:

KOMUNIKACE JE VELKÉ UMĚNÍ A VYŽADUJE OD NÁS, ABYCHOM ZPRACOVALI NAŠE NEVHODNÉ NÁZORY A HYPOTÉZY, A STÁLE PRACOVALI NA PROCESECH / POSTUPECH NAŠÍ LOGIKY. K VYLEPŠENÍ NÁM POMÁHAJÍ FILTRY MOUDROSTI A LÁSKYVĚNUJTE SE VYLEPŠOVÁNÍ VAŠÍ KOMUNIKACE, PTEJTE SE, DOHODNĚTE SE NA CÍLI, POSTUPECH A HLEDEJTE ŘEŠENÍ.  



1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11